Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) se ohrazuje proti výrokům předsedy obchodního družstva CBA Romana Mazáka, který v narážce na výši provizí poskytovatelů stravenek přirovnal celý stravenkový systém k lichvě.
Trh stravenek v České republice je velmi dynamický a konkurenční. Jen za poslední rok se na trhu objevilo několik nových hráčů. Každý poskytovatel stravenek má jiné cenové podmínky a je pouze na zaměstnavatelích, obchodech a restauracích přijímajících stravenky, aby se rozhodli, s kterými partnery budou spolupracovat.
Obchodům a restauracím stravenky pomáhají přivádět zákazníky. Každá provozovna si může svobodně vybrat, jaký nástroj pro oslovení potenciálních zákazníků si zvolí. Zda se jí vyplatí investovat například do reklamy, do slevových portálů (které mimochodem účtují poplatky nesrovnatelně vyšší), nebo bude lákat potenciální zákazníky tím, že akceptuje stravenky. Každý takový nástroj má své náklady a provozovna si může spočítat, co je pro ni efektivní.
Odměnou za přivedení nových zákazníků je provize poskytovateli stravenek ve výši jednotek procent, což v porovnání s jinými marketingovými nástroji to není nijak vysoká cena. Každá provozovna se může sama rozhodnout, zda stravenky akceptovat bude a jaké, či ne. Zároveň si může zvolit jakou formou a jak rychle jí budou stravenky proplaceny.
Byť jsou náklady na akceptaci stravenek v porovnání s jinými marketingovými a obchodními nástroji relativně nízké, mají samozřejmě svou cenu, tak jako má svou cenu každá služba. Provozovatelé stravenek musí zajistit bezproblémové fungování logistiky celého systému. Tedy tisk stravenek, jejich distribuci, vyplácení, znehodnocování a zamezení recyklace použitých stravenek.
V případě elektronických stravenek musí zajistit správné fungování všech technologií. Jelikož se jedná o ceninu, musí zajistit bezpečnost celého systému a garantovat, že obchody a restaurace dostanou vždy své peníze za vrácené stravenky. Zcela jistě si dodnes někteří obchodníci a majitelé restaurací pamatují z 90. let minulého století na působení „stravenkových“ firem, malých regionálních emitentů, které nebyly schopné toto zajistit a ekonomické problémy, do kterých se vlastní vinou dostaly, vyřešily po svém: takříkajíc zavřely krám a peníze obchodníkům za velké objemy distribuovaných stravenek již zkrátka neproplatily.
V neposlední řadě musí stravenkové firmy významně investovat do obchodních a komunikačních aktivit. Aby dostály svému příslibu, že přivedou restauracím a obchodům nové zákazníky, musí stravenky aktivně nabízet zaměstnavatelům a komunikovat i k jejich zaměstnancům o možnostech, kam si mohou zajít ve svém okolí na oběd.
Stravenky jsou daňově zvýhodněné, stejně jako jiné formy zaměstnaneckého stravování. A stejně jako celá řada jiných produktů a služeb v České republice, kde to státu dává smysl. Nakonec v ČR i v EU máme zboží a služby se sníženou sazbou DPH, které stát takto také daňově zvýhodňuje a bereme to jako zcela přirozenou věc.
Stát daňově zvýhodňuje zaměstnanecké stravování proto, aby zaměstnanci chodili pravidelně na oběd. Tam, kde to zaměstnavatel umožňuje, mohou lidé chodit na oběd do firemních kantýn, kde si zaměstnavatel nemůže kantýnu dovolit, mohou zaměstnanci navštěvovat okolní restaurace s využitím stravenek. Stravenky by neměly být zneužívány k jiným účelům, a proto podporujeme iniciativy vedoucí ke zpřesnění jejich užívání.
Na základě výše uvedeného vyzýváme pana Mazáka, aby se zdržel dalších nesmyslných útoků na stravenkový systém bez jakékoliv relevantní argumentace. Řada výzkumů prokázala, že podpora zaměstnaneckého stravování se vyplatí. A to jak státu, tak i zaměstnavatelům, zaměstnancům a v neposledním případě i provozovatelům stravovacích zařízení.
Jiří Kráčmar
předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS)
