Unie zaměstnavatelských svazů ČR (dále UZS ČR) započala výzkum, v němž zjišťuje, které segmenty mohou efektivně fungovat i na home office, a pro které je naopak lepší vrátit se do kanceláří. Existují už nějaké předběžné výsledky?
Práce z domova, tzv. home office, si prošla revolučním rozšířením zejména v posledních 18 měsících v důsledku epidemiologických opatření. Nyní se významná část zaměstnavatelů vrací zpátky k normálnímu „kancelářskému“ životu, nezřídka proti vůli zaměstnanců.
UZS ČR iniciovala a převzala od Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí studii na téma „Flexibilní formy práce – homeworking v ČR a vybraných evropských zemích“. Výsledky této volně dostupné studie byly zveřejněny v březnu 2021. Obecně lze říci, že se práce z domova nehodí pro všechny jednotlivce ani pro všechny profese. V rámci UZS ČR se většinově shodujeme se závěry a doporučeními této studie. Nebude‑li institut výkonu práce z jiného místa zpřesněn v Zákoníku práce, tak se přístup zaměstnavatelů významně nezmění, protože práce z jiného místa s sebou přináší jistá rizika. Krátkodobá (často ad‑hoc) řešení výkonu práce z jiného místa, např. v období těchto mimořádných opatření na straně zaměstnavatele či zaměstnance, nemohou z dlouhodobého hlediska eliminovat obavy zaměstnavatele, což snahu o rozšiřování této formy práce nepodporuje.
Jaké projekty plánuje UZS ČR uskutečnit ještě v tomto roce?
Na podzim plánujeme několik odborných konferencí (Zdravotnictví 2022, Školství 2022, Kultura 2022, Budoucnost sociálních služeb), které budou všechny spojené s předvolebními debatami politických reprezentantů. UZS ČR také spoluzaložila Alianci pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb, což je velikou výzvou a příležitostí zároveň.
Jaký je podle Vás současný stav české ekonomiky a pracovního trhu?
Česká ekonomika je v dobré kondici. Všechny prognózy se shodují na ekonomickém růstu pro příští období. Občané ČR dohánějí a ještě budou chtít dohnat tzv. odloženou spotřebu. Současně však zrušení kompenzačních programů ukáže, kolik podniků a firem přežívalo jen díky těmto programům, a kolik se jich vrátí či začne vracet zpět do normálu. Většina firem a podnikatelů má však stabilní základ. Parametry z pracovního trhu ČR jsou (nejen v porovnání s Evropou) stále dobré. Pandemie však způsobila přesuny pracovní síly a příští měsíce ukáží, ve kterých segmentech bude přebytek či nedostatek pracovní síly. Nezaměstnanost 3,9 % v květnu letošního roku je (vzhledem k tzv. dobrovolné nezaměstnanosti okolo 2 %) stále dobrým ekonomickým ukazatelem.
Česká ekonomika je v dobré kondici. Všechny prognózy se shodují na ekonomickém růstu pro příští období. Občané ČR dohánějí a ještě budou chtít dohnat tzv. odloženou spotřebu. Současně však zrušení kompenzačních programů ukáže, kolik podniků a firem přežívalo jen díky těmto programům, a kolik se jich vrátí či začne vracet zpět do normálu. Většina firem a podnikatelů má však stabilní základ. Parametry z pracovního trhu ČR jsou (nejen v porovnání s Evropou) stále dobré. Pandemie však způsobila přesuny pracovní síly a příští měsíce ukáží, ve kterých segmentech bude přebytek či nedostatek pracovní síly. Nezaměstnanost 3,9 % v květnu letošního roku je (vzhledem k tzv. dobrovolné nezaměstnanosti okolo 2 %) stále dobrým ekonomickým ukazatelem.
Jste také vysokoškolský pedagog. Jak podle Vás zvládali studenti výuku během pandemie?
Studenti vysokých škol zvládali distanční výuku samozřejmě lépe než žáci nižších stupňů škol. Rychleji na ní přešli, mají vyšší uživatelské znalosti v digitálním prostředí a nepotřebují tolik sociální kontakt, resp. mají více možností než mladší žáci a studenti. Někteří celou situaci využili k možnosti přivýdělků. Jinými slovy, většina se zcela jistě adaptovala na novou situaci.
