Dvě třetiny Čechů pracují v jedovatém prostředí. Na vině je syndrom nezdravých budov

nazeleno.cz

Pracujete v některém z moderních office parků, a i přes klimatizovaný interiér, kvalitní kávu a fitcentrum hrazené ze stravenek, se prostě necítíte zdravotně dobře? Možná máte takzvaný syndrom nezdravých budov (SBS).

Syndrom sdružuje celou řadu zdravotních potíží osob, které se v kancelářských budovách nachází. Nejvíce problematické jsou z hlediska výskytu syndromu nově postavené či rekonstruované budovy, zejména pak open space kanceláře.

Syndromem nezdravých budov trpí v Česku podle odborníků dva ze tří lidí. Statistiky Státního fondu životního prostředí zároveň ukazují, že se tento jev týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. „SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy,“ řekla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá snaha o co největší tepelnou izolaci budovy, ať už při její stavbě či rekonstrukci. Ve finále se tak eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. Právě na konci tohoto období se proto případy syndromu nezdravých budov objevují podle odborníků nejčastěji. „Souvisí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ řekla Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Neodborné rekonstrukce či novostavby

Podle Petra Přichystala ze společnosti Lomax se developeři snaží stavět budovy s minimálními tepelnými ztrátami. Ty sice na jednu stranu vede k nezanedbatelným energetickým úsporám, ale dobře utěsněná stavba plná umělých materiálů (vinylové podlahové krytiny, koberce, nábytek z MDF a DTD desek) může vytvářet poměrně hostilní interiérové prostředí. „Ovlivňuje to i legislativa, podle které by měly být stavby čím dál úspornější. Ostatně toto zpřísnění nově platí od začátku letošního roku. Na zdraví uživatelů se ale nesmí zapomínat, musí být stále na prvním místě, i když to mnohdy může znamenat vyšší náklady na stavbu či rekonstrukci,“ sdělil Petr Přichystal. K nezdravému vnitřnímu prostředí navíc mohou připívat i různé kancelářské technologie – například ozon z laserových tiskáren a kopírek.

V open spacu plném umělých materiálů a kancelářské techniky

Podobný pohled nabídl i Michal Šiška z portálů BOZP.cz a BezpečnostPráce.info, které se zabývají bezpečností na pracovišti. „Syndrom nezdravých budov se vyskytuje převážně v moderních novostavbách nebo špatně rekonstruovaných budovách, mnohem méně ve starší zástavbě. Důvodů je hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené rekonstrukce. V mnohých případech se dělají neodborně,“ přiblížil Šiška.