Hodnota optimální stravenky, u které nejvýrazněji uspoří na daních a odvodech jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, vzrostla po Novém roce na 150 korun. Ale i přes razantní zvýšení nebude na český oběd stačit. Průměrné menu totiž přesáhlo cenu 150 korun už na konci loňského roku.
Bydlení a jídlo, to jsou dvě položky, které podle aktuálního průzkumu personální agentury Předvýběr zatěžují pracující nejvíce. „Pro čtvrtinu dotázaných představuje jídlo v současnosti největší vydání domácnosti,“ říká František Boudný, ředitel společnosti.
Vyšší sumu dají lidé nejen za potraviny v supermarketech, ale výrazně rostla i cena obědů v restauracích. MF DNES získala nejnovější čísla z prosincových útrat za polední menu. Za jediný rok podražil oběd v českých restauracích o více než 11 korun.
„Zatímco v prosinci 2020 jsme v průměru ve všední den utratili za menu 141,30 korun, loni to bylo již 152,40 korun,“ říká Petr Šorna, obchodní ředitel poskytovatele stravenek Edenred.
„Kvůli novým vstupním cenám potravin i energií jsme zvýšili cenu poledního menu o deset korun. Musíme mít ale stále atraktivní nabídku, aby k nám lidé chodili. Sídlíme na Palackého třídě, kde jsou vedle sebe hned tři konkurenční podniky,“ vysvětluje Kateřina Kučírková, provozní brněnské restaurace Borgeska. Za 129 korun nabízí například španělského ptáčka s rýží, zapečené brambory s uzeným masem nebo tři domácí palačinky, vše i s polévkou. O dvacetikorunu dráž pak prodávají variaci listových salátů s hermelínem a opečenými tousty.
Na Moravě se jí levněji
Během jediného roku se tak útraty lidí za obědy v restauracích zvýšily o 7,85 procenta, což převyšuje i poslední uváděný meziroční údaj z listopadu, kdy vzrostly o 6 procent. „Mezi nejvíce rostoucí inflační položky totiž patří ceny energií a potravin, které jsou velkými nákladovými položkami každé restaurace. K tomu ještě připočítejme nedostatek kuchařů i obsluhy, dopady protikoronavirových opatření a výsledný výrazný nárůst měřených útrat za jídla má svá jasné opodstatnění,“ říká Šorna.
Vůbec nejvíce platí za jídla v restauracích Pražané – na konci roku to bylo 171,70 korun. Hned po nich lidé v Brně. Naopak za méně než 140 korun se naobědvají lidé ve Zlíně, Olomouci a Jihlavě. Vyplývá to z aktuálního Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 220 tisíc majitelů nejrozšířenější stravenkové karty Ticket Restaurant. V transakcích jsou zahrnuté jak přímé platby lidí restauracím, tak i ty prostřednictvím dovážkových služeb.
Zatímco ale ještě před propuknutím pandemie byl rozdíl mezi obědovými platbami v Praze a tehdy posledními městy Olomoucí, Jihlavou a Ostravou zhruba na úrovni pětadvaceti korun, nyní ve třech moravských městech platí lidé za obědy nejméně o třicet korun méně než v české metropoli. „V městech v Čechách platí strávníci v průměru 152,60 koruny za jeden oběd, na Moravě je to o 9 korun méně,“ doplňuje Petr Šorna.
Stejná jídla, ale o něco dráž než loni nabízí i pražská restaurace Potrefená Husa Hybernská. „Zdražili jsme u vybraných jídel, podle jejich složení a druhů mas o zhruba 10 korun. Žádné negativní reakce jsme ale nezaznamenali, hosté konzumují stejně jako dříve, bez ohledu na cenu,“ říká manažer podniku Michal Houška.
Obědy s sebou
Úbytek zákazníků nezaznamenávají ani restaurace, které oslovují zejména neočkované. „Více se vozí. Do restaurace chodí méně lidí, protože mezi vegetariány je více odpůrců očkování. Zdražovali jsme také, ale ne plošně. Záleží na ceně vstupu, ty potraviny, které zdražovaly, jsou pak dražší i v menu,“ prozrazuje Markéta Maňásková z vegetariánské jídelny Bazalka v Hradci Králové. Přesto právě vegetariánská strava patří v současnosti mezi nejlevnější menu. Dýňová polévka v Bazalce vyjde na 36 korun, hlavní jídlo lasagne s robi masem a zeleninou stojí 90 korun, rýžový nákyp se švestkami 66 korun.
K lákavým cenám se po Novém roce přidává tradiční rostoucí poptávka po zdravějším jídle – jednak kvůli odlehčení jídelníčku po svátcích, ale i novoročním předsevzetím, které si řada lidí dává.
„Letošní leden navíc v Česku probíhá globální výzva Veggie Challenge, která to dále umocňuje. Ve Woltu dlouhodobě pozorujeme nárůst vegetariánských a veganských jídel – ať už jde o nabídku specializovaných restaurací, například oblíbený Forky’s, nebo ‚běžných restaurací‘, kde je jí stále více. Přímo v aplikaci pak podporujeme vybrané podniky v rámci takzvaného Zdravého týdne. Velké oblibě se těší především asijská jídla jako bun bo nam bo či havajský hit posledních let – poke bowl,“ poukazuje Jan Foret, ředitel české pobočky rozvážkové služby Wolt.
Dostat polední jídlo ke stálým zákazníkům se snaží i klasické restaurace, které kurýry nevyužívají. Těží především z blízkosti kanceláří a podniků, kam to mají jejich hosté blízko. „Kvůli covidové situaci nám samozřejmě lehce zákazníků ubylo, zhruba 40 procent z nich ale přichází pro jídlo s sebou,“ říká Kateřina Kučírková z brněnské Borgesky.
Nabídku neustále kontrolují a uzpůsobují i dovážkové společnosti. Ty mají i výrazný podíl na tržbách restaurací, podle údajů společnosti Edenred to bylo v prosinci bezmála 40 procent, nejvíce od loňských lockdownů.
„Pravdou je, že naši nabídku pravidelně rozšiřujeme, aby si mohl vybrat každý – nejen podle chutí, ale i cen. Mimo jiné jsme například již od začátku pandemie snižovali cenu minimální objednávky na 140 Kč, aby si mohli polední menu objednávat i jednotlivci,“ poznamenává Foret z Woltu.
